Kašel je známým příznakem onemocnění horních cest dýchacích. Podle projevů se dá rozdělit na vlhký kašel, kdy je vykašláván nějaký sekret (hlen) a suchý kašel, u kterého dochází zřídka a obtížně k vykašlávání. Suchý kašel bývá často dráždivý, protože bez přítomnosti hlenu se organismus marně snaží zbavit nežádoucích účastníků dýchání (alergeny, prach, vdechnuté tělísko, mikroorganismy apod.). Příčin kašle je obrovská spousta a proto se velmi obtížně rozeznávají a určují. Lékař, aby určil diagnózu, se řídí většinou i ostatními průvodními znaky onemocnění. Dlouhotrvající kašel se musí vždy léčit, protože ohrožuje správnou funkci dýchacího systému a tím i celý organismus.

Dýchání

Dýchání (respirace) je nedůležitější potřebou člověka. Pokud nastane zástava dechu, je člověk přímo ohrožen na životě. Dýchání představuje výměnu plynů v organismu. Přesněji řečeno při nádechu člověk nasává kyslík z okolního prostředí a při výdechu vypouští oxid uhličitý z těla. Je to proces do nějž je zapojeno více činitelů, které jeho kvalitu mohou ovlivnit. Řídící centrum dechu je uloženo v prodloužené míše a pomocí neuronů dává signály ke způsobu a frekvenci dýchání, např. při větší zátěži je frekvence dechu rychlejší. Signály uvádí v pohyb příslušné svaly, které pomáhají roztahovat a stlačovat hrudní koš a potažmo i plíce. Při vdechu je to především bránice a zevní mezižeberní svaly, někdy i šikmé svaly a zvedač hlavy. Při výdechu jsou při běžném dýchání svaly víceméně pasivní, při zátěži se zapojují svaly břišního lisu a vnitřní mezižeberní svaly. V plicích pak dochází k zužitkování kyslíku jeho přenosem do krve, která jej roznáší po celém organismu oběhovým systémem. Naopak oxid uhličitý, se skrze kapiláry vylučuje do plic a při výdechu vypouští ven do okolí. Je to důmyslný systém, který je většinou zajišťován autonomní nervovou soustavou a probíhá více méně automaticky. Dá se však do určité míry ovlivnit i vědomě, což je dobrá zpráva. Člověk může při nutnosti dech zadržet, zpomalit, zrychlit a hlavně prohloubit. To je velmi důležité např. při rehabilitaci nebo potřebě se uklidnit. Na dýchací proces mají vliv i reflexy, jako je kašlání, kýchání a ovlivňuje jej i mluvení, zpívání, zívání a polykání. Silné emoce a psychické vypětí převážně zrychlují dech.

Pokud do správné funkce dýchání vstoupí nežádoucí činitel (mikroorganismy, prach, alergen, kouř apod.), organismus se brání kašláním.

Co je to dráždivý kašel?

Dráždivý kašel je obrana proti vetřelcům v dýchacích cestách, kteří znemožňují správné a dostatečné dýchání, tedy především příjem kyslíku z ovzduší. Dráždivý kašel bývá většinou suchý a velmi úporný. Může se projevovat opakovanými záchvaty kašle, který postižený nemůže ovládnout. Zároveň se dostavují bolesti v určitých místech dýchacích cest, dušnost, pocení a lapání po dechu. Někdy může dojít i k pomočení či zvracení. U vážných případů, např. při astmatickém záchvatu může nemocný ztratit vědomí.

Dráždivý kašel se projevuje velmi často v noci, kdy je tělo a svalstvo v klidu, dech je pomalejší a plytčí. Hůř se tak brání zábranám v dýchání, které jej dráždí a nutí ke kašli.

Jaké jsou příčiny dráždivého kašle

Jak už bylo uvedeno, příčin dráždivého kašle je spousta. Mezi nejdůležitější patří:

• Infekce. Virové či bakteriální onemocnění dýchacích cest způsobuje kašlání buď za přítomnosti hlenu nebo naopak suché a často dráždivé.
• Vdechnutí nějakého předmětu. Může jít o potravu či pití, prach, mušku apod. Organismus se chce co nejrychleji vetřelce zbavit, proto reaguje dráždivým kašlem.
• Kouř. Kouř obsahuje mikročástice prachu, dehtu, příp. jedovatých plynů a dráždí dýchací cesty. Může jít o kouř při hoření (požáru), častěji však dráždivý kašel vyvolává kouření či zakouřené prostředí.
• Prach. Jde především o práci či pobyt v zaprášeném prostředí. Známé jsou zaprášené plíce horníků. Jsou však i jiné profese, kde se lidé dostávají do styku se zvýšenou prašností.
• Alergeny. Jsou to činitelé, které negativně ovlivňují dýchací proces. Mohou to být pyly, spóry plísní, roztoči, znečištěné ovzduší, zplodiny aut a mnoho dalších. U většiny lidí se zachytí na nosní sliznici. Někteří lidé se však samy nedokáží s alergeny vypořádat a objevují se u nich příznaky alergie, mimo jiné i rýma a dráždivý kašel.

 TIP : Podívejte se i na další zdravotní weby : Slepé střevo, Paradentóza a Tlusté střevo - zajímavé články a diskuze o zdraví a nemocech.

Prevence dráždivého kašle

Vždy se vyplatí prevence. Někdy je však složitá a těžká. Tak je to i u dýchacího procesu. Dýchání funguje celých 24 hodin denně a je přítomno všude tam, kde je člověk. Provází ho různými prostředími, ve styku s lidmi i zvířaty, při práci, zábavě i odpočinku. Je téměř nemožné, aby člověk ovlivnil toto všechno a zabránil tak onemocnění. Může však uspořádat svůj život tak, aby se ohrožení, co nejvíce vyhnul. Často je to však naopak. Mezi základní pravidla patří:

• Nekouřit a vyhýbat se zakouřenému prostředí.
• Pracovat pokud možno v čistém prostředí, popřípadě používat pomůcky jako jsou respirátory, roušky apod.
• Vyhýbat se bližšímu kontaktu s nemocnými lidmi, držet si odstup i v kolektivech, dopravních prostředcích, v práci, prostě všude tam, kde by mohlo dojít k přenosu infekce. Zv láště v obdobích chřipkových epidemií.
• Být opatrný v obdobích se zvýšeným výskytem alergenů, např. na jaře a na podzim. Pokud někdo ví, že je alergický, měl by se alergenům důsledně vyhýbat, popř. si nechat aplikovat vakcíny.
• Udržovat domov v čistotě a pročišťovat a zvlhčovat i vzduch.
• Správným způsobem dýc hat, udržovat pomocné svalstvo v kondici, jezdit občas do přírody, k moři, navštěvovat solné jeskyně, případně inhalovat. 

Další informace na téma kašel najdete na webech Zánět průdušek a Bolest v krku.

Léčba dráždivého kašle

Léčba se vždy odvíjí od příčiny, která dráždivý kašel vyvolala. Pokud jde o infekci, uvnitř dýchacích cest se tvoří větší množství hlenu, který se buď daří či nedaří vykašlávat. Lékař nasadí příslušné léky, sirupy či kapky. Ty mohou ovlivnit způsob kašlání, tedy obrany. Při suchém kašli pomáhají zvlhčit sliznice, tvořit hlen a pomoci s jeho vykašláváním. Tím se jeho dýchání upravuje. Při dráždivém kašli se na noc předepisují léky, které uklidňují, obsahují většinou kodein a ovlivňují kašlací reflex. Nemocný by se měl vždy řídit pokyny lékaře a neordinovat si léky jak chce a kdy chce. Ulevit může i inhalace či zvlhčení ovzduší doma, kde nemocný přebývá nejčastěji.

Při zánětech, které zasahují průdušky a plíce se předepisují antibiotika, které ničí samotný zánět.

U alergií a astmatu přichází v úvahu nejčastěji antihistaminika, nebo různé spreje, inhalátory, kapky do nosu apod. Případně se předepisují preventivně kromony, které ovlivňují vznik zánětu.

Pokud člověk dlouhodobě kouří může trpět tzv. kuřáckým kašlem, kdy se dýchací cesty snaží zbavit zplodin kouření. Často u něj však dochází k chronickým bronchitidám (onmocnění průdušek) nebo ještě k závažnějším onemocněním. Jeho imunita je snížena a ohroženy jsou i všechny vnitřní orgány včetně oběhového systému, z důvodu špatného okysličování organismu. Nejlepším řešením je přestat kouřit. Pokud nejsou dýchací cesty vážně poškozeny měly by se zregenerovat zhruba do půl roku.

Na dráždivý kašel jsou i všelijaké přírodní léčiva, bylinné čaje, sirupy, doplňky stravy. Prodává se i spousta přístrojů, čističek vzduchu apod. Každý koho tato problematika trápí, by se měl zamyslet, zda chce udělat vše pro to, aby se mu dařilo lépe.

Závěr

Kašel pokud není příliš agresivní, napomáhá organismu vypořádat se se zábranami v procesu dýchání. Nemělo by se mu příliš bránit, jen jej usměrnit. Usnadnit mu jeho ozdravný proces. Většinou se nejedná o dlouhodobou záležitost, pokud však přetrvává víc jak jeden měsíc, měl by takový člověk vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučilo příp. závažné onemocnění a aby došlo k uzdravení.